Cesta kolem světa 2024 | ESO travel

a ruba - b razílie - C hile - V elikonoční ostroV - F ranCouzská P olynésie - P aPua n oVá G uinea - F iliPíny - M aCao - h onGkonG - i ndie ProGram DEN 23. Indie! Dnes už nejlidnatější světová země Čínu demograficky přednedávnem předehnala. A ekonomicky jde též dopředu. Na rozdíl od tradičně autoritářské Číny je Indie více otevřena světovým vlivům. Nás tu čeká jeden z nejpopulárnějších koutů Indie, malý pobřežní státeček Goa. Jezdívalo se sem v dobách šedesátých, tehdy to byli hippies hledající uvolněnou atmosféru s dostatkem gandži, dnes sem návštěvníky přitahují pláže a nabídky ajurvédických pobytů a jógy. Tak určitě nějakou tu relaxaci dle tisíciletých postupů v rámci pobytu vyzkoušíme. Přistáváme v mile kapesním Panadží a tropicky šťavnatou krajinou jedeme přímo do plážového hotelu, už se těšíme na pikantní indické mňamky i na ty vyhlášené procedury! DEN 24. Dnes si užijeme relaxace v luxusu, jaký námmůže poskytnout snad jen Indie. Každý z nás je dnes maharádžou či maharání, necháme se tedy rozmazlovat. A pokud bychom chtěli juknout na život současné Goy, můžeme vyrazit za poznáním do města. Fakultativní výlet: POUŤ DO STARÉ GOY (celodenní s obědem) Po snídani vyrážíme do staré Goy. Prvou zastávkou je jeden z divů portugalské architektury, bazilika BomJesus, katolické poutní místo: zde je pohřben slavný apoštol Dálného východu, svatý František Xaverský. Pokračujeme do dalšího kostela s přilehlým klášterem a k sídelní katedrále svaté Kateřiny. Zastavíme v Panadží na dobrý goánský oběd ve stylu pravé katolické kuchyně, a dáme si některou z dobrot, třebas ikonické tradiční goánské vepřové vindalho či chouriço či feijoadu? A oběd spláchneme sklenkou likéru feni z dužiny plodů kešu. DEN 25. Dnes nás čeká odpočinkový den, kdy budeme v luxusu na poklidné pláži nabírat síly na cestu domů, necháme se hýčkat místními procedurami a se soumrakem se vydáme na naši závěrečnou slavnostní galavečeři. Dokonalá plážová scenérie i nepřeberné množství skvělého jídla i pití dotváří báječnou atmosféru naší poslední společné večeře na letošní Cestě kolem světa a my si vzájemně sdělujeme dojmy. Byl ten pravý ráj vskutku ve Francouzské Polynésii? Nebo snad na Boracay, Velikonočním ostrově či zde v Indii? Co člověk to názor, diskuze se dostává do obrátek a my tak vlastně celou cestu absolvujeme ještě jednou v našich vzpomínkách. Určitě to není naposledy a vkrádá se otázka, zda není tím rájem nakonec celá ta naše krásná modrá planeta, tak samotná a jediná, opuštěná v nekonečně nehostinných hlubinách nemilosrdného vesmíru. DEN 26. U snídaně si ještě naposledy vychutnáme zdejší idylický poklid a pak už zpět do Panadží na letiště. Zážitků je tolik, že bude ještě chvíli trvat, než si je utřídíme. Při posledním letu se ohlížíme zpět k východu, odkud jsme přiletěli, cíl je však před námi, na západě. Máme stále stejný směr, a přesto se vracíme. Domů! Ano, přesvědčili jsme se, že je naše planeta opravdu kulatá a že všechny cesty vedou nakonec tam, kde začaly. Není nakonec naše životní cesta podobná? Změna programu vyhrazena

RkJQdWJsaXNoZXIy NDg3MzM=